Nevím proč ale nevydržím dlouho ve stejné skupině lidí. Vždycky mám pocit že už musím poznat někoho jiného. Teda, není to pocit, spíše chci.
Často je to tím že ti lidi se mi začínají více otevírat a čekají to samé z mé strany. Jenže já se neotevřu jen tak někomu. Vlastně skoro nikomu. Už odjakživa mi trvá hodně dlouho než se někomu plně otevřu.
Taky mi vadí když se někdo chová úplně jinak než když jste ho poznali. Jasně každý se při prvním seznámení chová trochu slušněji že - jak u koho, hh. Ale přece jenom není divné že ze začátku to byl hodný, milý a slušný člověk a pak se z něho stane totální hovado?
Nvm no ale mě prostě nepříjde vtipné když si někdo nahlas usere. Možná poprvé.
,,Opakovaný vtip není vtipem."
